Rozmnožování králíků
Porod králic
Chovatelé označují porod králíků jako kocení. Zpravidla týden před porodem
králice vystele hnízdo, které je upravené z rozkousaného sena, slámy a z vlastní
srsti. V této době se růst srsti u králic zpomalí a dochází k uvolňování chlupů
z pouzdra a proto si králice mohou vytrhávat chlupy, tzv. vlníky, na prsou a
kolem bradavek. Někdy se ale stává, že samička upravuje hnízdo až těsně před
porodem nebo i při porodu. Což by ještě nebylo nejhorší, ale špatné je, když si
hnízdo nechystá vůbec a o narozená mláďata nejeví zájem. Taková mláďata jsou
předurčená k zániku, pokud v chovu nemáme právě okocenou králici s nízko
početným vrhem (maximálně 24 hodin starým), kde bychom alespoň některá mohli
podložit. Při podkládání mláďat samici odebereme z kotce a králíčata opatrně
vložíme do hnízda. Po uklidnění mláďat v hnízdě můžeme králici klidně vrátit do
kotce. Toto podkládání nemůžeme provést při čisté plemenitbě, protože by byl
neznámý původ těchto mláďat, ale můžeme využít chovu dvou různých plemen
přiměřené velikosti a jejich mláďata vzájemně prohazovat.
Takže březost králice končí porodem. Zpravidla 3/4 králic se kotí především mezi
5 až 9 hodinou ranní. Samotný porod je depresivní stav, který vyžaduje klidné a
temnější prostředí a nebo nejlépe hnízdní kotec nebo-li hnízdiště. Největší
uplatnění nachází hlavně ve velkochovech, kde se hnízdiště připevňují na klece a
nebo u drobnochovatelů v ohradách různých typů stájí. Je to uzavřená bedýnka s
přiměřenou velikostí ke kotící se králici, s vyvýšeným otevřeným vchodem,
zamezujícím rozlézání mláďat z hnízdiště. Samozřejmě tomu musí odpovídat prostor
kotce. Takové prostředí králici při porodu naprosto vyhovuje a uklidňuje ji. Po
dobu porodu je bezpodmínečně nutné se vyvarovat nadměrného hluku aut, různých
motorů a štěkotu psů. Dále králici zbytečně nerušíme, tzn. hnízdo nijak
neupravujeme a omezíme se pouze na podávání vody, protože o předložené krmivo
stejně nebude jevit zájem. Prostě rodící králice musí mít klid a nesmí trpět
žízní, neboť právě žízeň může být příčinou pozření mláďat!
Samotný porod králic probíhá
poměrně rychle, pokud nenastanou nějaké potíže, a to od několika minut až
hodinu. Časové intervaly vypuzování plodu jsou různé a hlavně záleží na jejich
velikosti a počtu. Často se stává, že králice si při porodu prvních plodů
pomáhají zuby a také dosti často bývají první - poměrně velká - mláďata i
pokousaná. Králice vytváří hnízdo v rohu u jedné ze stěn a při kojení sedá přes
hnízdo tak, že mláďata se zespodu dostávají k bradavkám. Důležité je, aby hnízdo
nebylo zbytečně moc vyvýšeno nad okolní podestýlkou, protože pak mláďata,
vytažená za struky z hnízda, se v prvních dnech dostávají těžko zpět a později
na podchlazení hynou. Počty mláďat se různí a jsou znakem plodnosti samice. Na
samci v tomto případě tolik nezáleží. Mladé králice, tzv. prvničky, mívají u
středních plemen menší počet narozených mláďat a naopak starší větší počet.
Druhý den po porodu je potřeba provést kontrolu hnízda. Nejprve králici
odebereme z kotce a až potom provádíme kontrolu. Tuto prohlídku hnízda provádíme
proto, abychom zjistili počet narozených mláďat a mohli jsme popřípadě
nadpočetné nebo podprůměrně slabé zredukovat na 8 ks, tedy podle množství
bradavek. Je velice důležité, aby těchto struků bylo jak se říká “roztaháno” co
nejvíce. Ale tuto prohlídku provádíme hlavně především proto, abychom odstranili
z hnízda mrtvá králíčata, jenž zapříčiňují úhyn dalších králíčat. Najdeme-li
nehýbající se studené mládě, nacházející se zpravidla v rozích a při stěnách
kotce, vezmeme jej do tepla. Začne-li se hýbat, zaneseme jej zpět do hnízda.
Zjistíme-li druhý den po porodu, že králice jakýmkoliv způsobem o králíčata
přišla, můžeme ji ihned připustit. Zpravidla tato králice samce přijme a v
opačném případě budeme páření opakovat znovu pátý den po porodu.
Prvních pět dnů je nejkritičtějším obdobím života králíčat, protože roztahání a
následné zachlazení mláďat bývá nejčastější příčinou úhynů. Poté začnou
králíčata obrůstat a jejich odolnost je vyšší, než v prvních dnech po porodu.
Pátý den opět provedeme kontrolu a znovu odstraníme mrtvá a tentokráte i
neduživá králíčata, jejichž následný odchov by se nám zbytečně prodražil.
Důležité je také to, že každý struk si mláďata v této době již vysají a každá
kapka mléka navíc jim viditelně prospěje, než v hnízdě ponechávat tato neduživá
mláďata, ze kterých stejně v lepším případě nic nebude. Další kontrolu hnízda,
pokud to není nutné, tzn. pokud vyloženě neucítíme hnilobný rozklad mrtvých
mláďat, raději neprovádíme, protože králíčata jsou už dosti temperamentní a
nadělali bychom více škody než užitku.
(Pozn. red.: Redukce králíčat se řídí zaměřením chovu. Zkušený chovatel pozná
již po narození mláďat, zda se vrh”povedl” a nechá jen nadějná mláďata. U
chovatelů neorganizovaných je vhodné ponechat zmíněný počet králíčat. Kojící
králice v letních měsících vypije až 1,5 l tekutin.)
Připouštění králic
Takže především, králice musí být zdravé, po jejich vylínání je připouštíme v
měsících prosinci a lednu. Toto včasné připouštění provádíme z důvodů
vystavování mláďat (neorganizovaní chovatelé mohou o měsíc později). Další
zásadou je, že králice určené k dalšímu chovu prošly pečlivým výběrem. O výběru
chovných zvířat jsem se zmínil ve Fauně č. 18/2000. Důležitým ukazatelem výběru
králic je vlastní užitkovost, kam patří rychlost růstu, plodnost a mléčnost.
Další důležitou podmínkou je, aby králice byla pohlavně vyspělá a urostlá.
Rozhodující jsou měsíce stáří a váha, např. u malých a zakrslých plemen věk 6
měsíců, u plemen středních a velkých je to 8 měsíců. Váha minimálně dle
stanovené hmotnosti pro posuzování.
A teď k vlastnímu připouštění. Nejprve prohlédneme pohlaví samce, zda není
podrážděné, zarudlé a zda nemá pohlavní nákazu králíků - syfilis. Totéž
provedeme i u samic, s výjimkou překrvení zevních pohlavních orgánů, které jsou
významnou podmínkou říje králic, ale nemusí být vždy, jak jsme si také řekli ve
Fauně č. 2/2001. Zásadně se králice pouštějí do kotce samce z důvodu větší
agresivity králic v domácím prostředí a delší doby seznamování samce s kotcem
samice. Říjící samice se snaží umožnit páření pozdvihnutím zadečku a kolmým
srovnáním pírka. Někdy se stává, že sama přebírá úlohu samce, ale po chvíli
přebere dominantní úlohu samec a po obejmutí těla králice dojde k vlastnímu
pářícímu aktu. Po spojení se samec skulí na boční stranu. Takto zůstávají
několik vteřin a zpravidla králice opouští tuto polohu jako první.
Důležitá je kontrola chovatele při páření, protože některé králice jsou tak
agresivní, že by mohly i samci ublížit pokousáním. Je-li králice vůči samci
nevšímavá, zpravidla ho nepřijme a tudíž není v říji. Samce nenecháváme zbytečně
pohlavně vysilovat a králici odebereme. Po 5 až 7 dnech toto opakujeme, až se
podaří říji vyprovokovat a králici úspěšně připustit.
Pohlavní nákaza
Syfilis králíků - spirochetóza je poměrně běžné onemocnění pohlavních orgánů
králíků, hlavně se nacházející u chovatelů, kteří nedodržují hygienické zásady
rozmnožování. Na tuto nemoc je králík dosti vnímavý a přitom postižené samice
dokonce mohou rodit i mláďata. K nakažení může dojít při zapuštění nemocným
samcem, přímým stykem nemocných králíků se zdravými a nebo stelivem, ve kterém
se zárodky spirochetózy mohou volně nacházet. Problém této nemoci spočívá v
opožděném zjištění nákazy, protože inkubační doba se pohybuje mezi jedním až
třemi měsíci. Takže než zjistíme, že samec je nakažen, máme nakaženy všechny
králice jim připuštěné.
Nemoc se projevuje ložisky, tj. uzlíky o velikosti prosa až čočky na pohlavních
orgánech a při jejich odstraňování může dojít i ke krvácení. Při neléčení se
tyto vřídky mohou vyskytovat i na nose, kolem uší a očí. Pohlaví nemocných
zvířat je zarudlé, mokvavé a zduřené. Injekční léčbou vaším veterinárním lékařem
se většinou kožní změny ztratí do 14 dnů, stroupky odpadnou a zduření i sekrece
ustoupí.
A co závěrem? Abychom se vyhnuli výše uvedeným problémům, je potřeba králíkům
pravidelně kontrolovat pohlavní orgány před jejich zapuštěním a hlavně se
vyvarovat návštěv se samicemi na připuštění k “obecnímu” samci. Dále nesmíme
zapomenout na pravidelnou očistu a následnou dezinfekci kotců.
(Pozn.red.: Králíci se mohou touto nemocí nakazit i na výstavách, kde není
věnována patřičná pozornost desinfekci klecí. Léčba je jednoduchá, pokud je
podchycena v začátku. Králíkům je podáváno léčivo na bázi penicilínu, např.
penstrepten, po několika dnech je onemocnění vyléčeno. Musí následovat dokonalá
desinfekce chovného zařízení.)
Březost králic
Po pohlavním spojení králíků teprve dochází u králice k vyplavování vajíček a to
zhruba do 10 hodin. Odborná literatura udává, že ejakulát samce je schopný
oplození v pohlavních orgánech samice 24-30 hodin a dosahuje objemu v průměru
0,7 ml. Proto bohatě stačí jeden skok a jak jsem už řekl, 5-7 den provedeme
kontrolní připuštění. Odmítne-li králice samce, je možné, že byla oplodněna jak
se říká “na poprvé”. Nejlépe po 14 dnech, kdy už jsou plody velké asi 1,2 cm a
tudíž rozeznatelné od bobků, provedeme vyšetření na březost králic. Králici si
položíme hlavou k sobě, levou rukou ji fixujeme v zátylku, zároveň i s ušima a
pravou rukou (nebo tou citlivější) projíždíme směrem k hrudnímu koši. Určování
březosti vyžaduje cvik a musí se provádět opatrně a s citem, ale není třeba se
zase přehnaně bát. Zkuste to.
Po zjištění březosti je potřeba přemístit králici do důkladně vyčištěného a
vydezinfikovaného kotce. V tomto si musíme pospíšit, protože manipulace s
králicí by měla proběhnout nejpozději týden před předpokládaným porodem, neboť v
pozdějším, pokročilejším stadiu březosti by citlivější králice mohly předčasně
porodit a roztahat nebo dokonce sežrat svá čerstvě narozená mláďata. Prostě před
kocením musí mít absolutní klid. V tomto období je také nejlepší termín k podání
kokcidiostatik, např. EsB3, které se mi na doporučení mého veterinárního lékaře
osvědčilo a už dva roky se neprojevují příznaky kokcidiozy u mých králíků.
Nechci dělat výrobci ani tomuto přípravku reklamu, ale jeho účinnost při
tradičním chovu králíků je zatím opravdu vynikající a to je pro nás, chovatele,
velmi důležité.
Doba březosti trvá u králice
v průměru 31 dnů ode dne zapuštění. Při delší době březosti, tj. nad 31 dnů,
bývá menší počet mláďat a naopak při kratší době březosti bývá mláďat více.
Délku březosti ovlivňují i podmínky chovu. V zimním období se mláďata rodí
později.
Je-li králice neklidná a začne-li si tvořit hnízdo, vytrhávat srst pod krkem a
kolem mléčných bradavek, vypadá to na příznaky začínajícího porodu.
(Pozn. red.: Dle našeho názoru není vhodné zatěžovat organismus březí králice
podáváním léčiv. Toto by měl chovatel provádět před započetím plemenitby. Různé
preparáty je dobré každou sezónu měnit, aby nevznikala rezistence.)
Zdeněk Tomečka